Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aktivní filtry a jejich transformace na diferenční struktury
Bečková, Zuzana ; Herencsár, Norbert (oponent) ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá transformací nediferenčních aktivních filtrů pracujících v proudovém, napěťovém a smíšeném módu na plně diferenční struktury. Obsahuje stručný teoretický úvod do problematiky kmitočtových filtrů, základní popis grafů signálových toků a shrnutí učiva, které je nezbytné ovládat pro návrh kmitočtových filtrů pomocí grafů signálových toků. Uvádí aktivní prvky použité v navržených filtrech. Praktická část obsahuje pět nediferenčních zapojení (jedno známé zapojení, čtyři nově navržené pomocí grafů signálových toků) jejich transformaci na plně diferenční podobu a výsledky simulací v programu OrCAD či SNAP.
Plně diferenční kmitočtové filtry s netradičními aktivními prvky
Dvořák, Jan ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhy plně diferenčních kmitočtových filtrů, pracujících v proudovém módu, kde lze pomocí změny transkonduktance nebo zesílení řídit jejich parametry. V první části práce je uveden obecný popis a rozdělení kmitočtových filtrů. Dále jsou v této části popsány aktivní prvky spolu s jejich jednoduchými simulačními modely použité v bakalářské práci. V druhé části je popsán návrh kmitočtového filtru pomocí M-C grafu signálových toků a způsoby transformace výsledného obvodu na diferenční strukturu. Ve třetí části bakalářské práce je uvedeno několik filtračních struktur druhého řádu spolu s jejich simulacemi, jak v nediferenční, tak i v diferenční podobě. V poslední části práce jsou uvedeny návrhy desek plošných spojů a výsledky měření dvou vybraných obvodů.
Analýza diferenčních a nediferenčních filtračních struktur s řiditelným proudovým zesilovačem
Dvořák, Jan ; Vrba, Kamil (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhy přeladitelných nediferenčních i diferenčních filtračních struktur druhého řádu pracujících v proudovém módu, kde je jako hlavní aktivní prvek použit proudový zesilovač DACA (Digitally Adjustable Current Amplifier). První část práce popisuje základní vlastnosti kmitočtových filtrů a jejich rozdělení podle filtrační funkce, použitých součástek a struktury. Druhá část práce popisuje návrh kmitočtových filtrů pomocí M-C grafů signálových toků a metody transformace nediferenční struktury na diferenční. Další část se zabývá vlastnostmi použitých aktivních prvků a jejich simulačními modely. V následující části práce je uvedeno celkem šest zapojení kmitočtových filtrů s přeladitelnými parametry a jejich simulace. Pro simulace prvku DACA v jednotlivých obvodech byly použity celkem čtyři simulační modely s různými vlastnostmi. Poslední část práce se zabývá praktickým návrhem a měřením vybraných kmitočtových filtrů.
Aplikační možnosti programovatelného zesilovače LNVGA
Sobotka, Josef ; Hanák, Pavel (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá nejprve teoretickým popisem kvalitativních vlastností a parametrů některých moderních aktivních prvků, dále rozebírá teorii grafů signálových toků na úrovni použitelné pro následující metody návrhu kmitočtových filtrů. V práci je rovněž obecně rozebrána problematika obvodového simulátoru PSpice s teorií modelování napěťového a proudového zesilovače na 6-ti základních úrovních. Praktická část práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje návrhu čtyř úrovní simulačních modelů dílčích částí prvku LNVGA. Druhá praktická část práce obsahuje podrobné teoretické návrhy tří obvodových struktur realizujících kmitočtové filtry 2. řádu (na bázi základní OTA-C struktury) metodou grafů signálových toků s možností konfigurace jejich Q a fm na základě parametrů aktivních prvků v obvodové struktuře a jejich následné ověření připravenými úrovněmi modelu prvku LNVGA.
Aplikační možnosti řiditelného proudového zesilovače
Bradáč, Josef ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aplikačním využitím digitálně řízeného proudového zesilovače DACA (Digitally Adjustable Current Amplifer), který byl vyvinut na Ústavu Telekomunikací FEKT VUT v Brně ve spolupráci s firmou ON Semiconductor v roce 2010. V úvodu je nastíněna problematika aktivních filtrů a oscilátorů. Dále charakteristika aktivních proudových prvků, kromě DACA ještě proudový konvejor UCC (Universal Current Conveyor), proudové sledovače DO-CF (Dual-Output Current Follower), MO-CF (Multiple-Output Current Follower) a FD-CF (Fully Diferential Current Follower) a transkonduktanční operační zesilovače BOTA (Balanced-Output Operational Transconductance Amplifer) a MOTA (Multiple-Output Operational Transconductance Amplifier). Následuje teorie sestavování obvodů pomocí Grafů signálových toků, pomocí níž jsou navrženy a simulovány filtrační obvody s řízením mezního kmitočtu nebo činitele jakosti. Poté návrh a simulace oscilátoru s pomocným obvodem AGC pro řízení oscilačního kmitočtu. Simulace jsou prováděny jak s ideálními modely, tak s modely, které zahrnují některé reálné vlastnosti. Závěr této práce se věnuje návrhu desky plošného spoje pro jeden vybraný filtrační obvod, realizaci a měření.
Aktivní filtry a jejich transformace na diferenční struktury
Bečková, Zuzana ; Herencsár, Norbert (oponent) ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá transformací nediferenčních aktivních filtrů pracujících v proudovém, napěťovém a smíšeném módu na plně diferenční struktury. Obsahuje stručný teoretický úvod do problematiky kmitočtových filtrů, základní popis grafů signálových toků a shrnutí učiva, které je nezbytné ovládat pro návrh kmitočtových filtrů pomocí grafů signálových toků. Uvádí aktivní prvky použité v navržených filtrech. Praktická část obsahuje pět nediferenčních zapojení (jedno známé zapojení, čtyři nově navržené pomocí grafů signálových toků) jejich transformaci na plně diferenční podobu a výsledky simulací v programu OrCAD či SNAP.
Plně diferenční kmitočtové filtry s netradičními aktivními prvky
Dvořák, Jan ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhy plně diferenčních kmitočtových filtrů, pracujících v proudovém módu, kde lze pomocí změny transkonduktance nebo zesílení řídit jejich parametry. V první části práce je uveden obecný popis a rozdělení kmitočtových filtrů. Dále jsou v této části popsány aktivní prvky spolu s jejich jednoduchými simulačními modely použité v bakalářské práci. V druhé části je popsán návrh kmitočtového filtru pomocí M-C grafu signálových toků a způsoby transformace výsledného obvodu na diferenční strukturu. Ve třetí části bakalářské práce je uvedeno několik filtračních struktur druhého řádu spolu s jejich simulacemi, jak v nediferenční, tak i v diferenční podobě. V poslední části práce jsou uvedeny návrhy desek plošných spojů a výsledky měření dvou vybraných obvodů.
Aplikační možnosti řiditelného proudového zesilovače
Bradáč, Josef ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aplikačním využitím digitálně řízeného proudového zesilovače DACA (Digitally Adjustable Current Amplifer), který byl vyvinut na Ústavu Telekomunikací FEKT VUT v Brně ve spolupráci s firmou ON Semiconductor v roce 2010. V úvodu je nastíněna problematika aktivních filtrů a oscilátorů. Dále charakteristika aktivních proudových prvků, kromě DACA ještě proudový konvejor UCC (Universal Current Conveyor), proudové sledovače DO-CF (Dual-Output Current Follower), MO-CF (Multiple-Output Current Follower) a FD-CF (Fully Diferential Current Follower) a transkonduktanční operační zesilovače BOTA (Balanced-Output Operational Transconductance Amplifer) a MOTA (Multiple-Output Operational Transconductance Amplifier). Následuje teorie sestavování obvodů pomocí Grafů signálových toků, pomocí níž jsou navrženy a simulovány filtrační obvody s řízením mezního kmitočtu nebo činitele jakosti. Poté návrh a simulace oscilátoru s pomocným obvodem AGC pro řízení oscilačního kmitočtu. Simulace jsou prováděny jak s ideálními modely, tak s modely, které zahrnují některé reálné vlastnosti. Závěr této práce se věnuje návrhu desky plošného spoje pro jeden vybraný filtrační obvod, realizaci a měření.
Analýza diferenčních a nediferenčních filtračních struktur s řiditelným proudovým zesilovačem
Dvořák, Jan ; Vrba, Kamil (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhy přeladitelných nediferenčních i diferenčních filtračních struktur druhého řádu pracujících v proudovém módu, kde je jako hlavní aktivní prvek použit proudový zesilovač DACA (Digitally Adjustable Current Amplifier). První část práce popisuje základní vlastnosti kmitočtových filtrů a jejich rozdělení podle filtrační funkce, použitých součástek a struktury. Druhá část práce popisuje návrh kmitočtových filtrů pomocí M-C grafů signálových toků a metody transformace nediferenční struktury na diferenční. Další část se zabývá vlastnostmi použitých aktivních prvků a jejich simulačními modely. V následující části práce je uvedeno celkem šest zapojení kmitočtových filtrů s přeladitelnými parametry a jejich simulace. Pro simulace prvku DACA v jednotlivých obvodech byly použity celkem čtyři simulační modely s různými vlastnostmi. Poslední část práce se zabývá praktickým návrhem a měřením vybraných kmitočtových filtrů.
Aplikační možnosti programovatelného zesilovače LNVGA
Sobotka, Josef ; Hanák, Pavel (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá nejprve teoretickým popisem kvalitativních vlastností a parametrů některých moderních aktivních prvků, dále rozebírá teorii grafů signálových toků na úrovni použitelné pro následující metody návrhu kmitočtových filtrů. V práci je rovněž obecně rozebrána problematika obvodového simulátoru PSpice s teorií modelování napěťového a proudového zesilovače na 6-ti základních úrovních. Praktická část práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje návrhu čtyř úrovní simulačních modelů dílčích částí prvku LNVGA. Druhá praktická část práce obsahuje podrobné teoretické návrhy tří obvodových struktur realizujících kmitočtové filtry 2. řádu (na bázi základní OTA-C struktury) metodou grafů signálových toků s možností konfigurace jejich Q a fm na základě parametrů aktivních prvků v obvodové struktuře a jejich následné ověření připravenými úrovněmi modelu prvku LNVGA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.